Hodně dobré vlákno.
Přečetla jsem komentáře, posmála jsem se, ale i zamyslela. Koukám, zatím ani jedna ženská zde nepsala, tak snad dovolíte trochu "vylepšit" skóre.
Nejde o to, jestli žena nebo chlap... Též nejde o to, jestli uklízí, pere, vaří,... (žehlení jste vynechali
...) on nebo ona a zároveň nejde o to, co si kdo myslí nebo co zažil, protože každý z nás je jiný a nelze brát lidi ani vztahy obecně. Absolutně nejhorší je, když někdo řeší vztah tak, že hledá rady psychologů na netu nebo se řídí statistikou. Uvedu příklad: krize po 3 letech, po 5 letech, po 7, letech, po 10 letech,... Předně je potřeba si uvědomit, že téměř nikdo z těch, co radí ohledně vztahů a manželství na odborné úrovni nemá fungující vztah. Myslím tím psycholog, atestovaný "manager" rodinné poradny, sociolog, sexuolog... Prostě nemá. A proč nemá? Protože sám je divný.
Někdo to má doma tak, jiný onak, ale vždy je to pouze o těch dvou konkrétních lidech, kteří se rozhodli být spolu. V dnešní době přece nejsou sňatky, vdavky,... z donucení, čili každý si sám volí, vybírá a podobně. Když něco někde nefunguje, je to chyba obou, i když to třeba nechceme v kritické chvíli slyšet, uvědomit si to, vnitřně každý sám v sobě si to musí upřímně přehodnotit.
Když tedy žijeme se špatným člověkem, nutně to musí dopadnout špatně. Jiná cesta nebyla od začátku, akorát to oba partneři nechápali. Jenže toto všechno by bylo nejlepší uvědomit si ještě před svatbou a svůj budoucí protějšek si řádně otestovat. Když to vezmeme takzvaně od podlahy, fakt je ten, že chyby a vady svého budoucího protějšku přehlížíte, ale to nezavinil přece ten protějšek, to nezavinila ta žena, protože takovou moc nemá.
To si každý mohl zavinit sám, protože si reál idealizuje.
Když je rozchod/rozvod neodvratný, neznamená to konec.
Je to nový začátek pro oba. Pak se teprve, což je škoda, ukáže pravý charakter, když si vše manželé nedomluvili předem.
Chytrý a hodný člověk (protože "furt" je to jen o lidech) si uvědomí, že má z nefungujícího vztahu odejít s úctou a pokud jsou tam děti, musí se hlavně ta žena snažit nepřipravit děti o tatínka. Nevydírat. Jakmile to dospěje k vydírání, je konec nikoliv pro ty dva, ale pro děti.
Láska vyprchat může, a je to časté v dnešní době, ale úcta musí zůstat. Pak dítě rozchodem/rozvodem netrpí. A o to přece jde.