Ford Focus Forum

Njn, nesmíš dát najevo, že jsi snadno vydíratelnej. Já už manželce řekl, že když mě bude vydírat dítětem, že nezájem, udělám si jiný. Sranda.., ale čuměla

Po svatbě většinou končí u ženský reklamní provoz

Vetsina prispevku o rozvodu a zivotu po nem. To nema s nazvem vlakna nic spolecneho

pkadecka píše:Dneska se ženit je hrozně špatnej tah. Ženský jsou hrozně na koni...

Jak pise enjoy, nesmis se nechat. Nejradsi mam ty, co jsou na matersky a jeste vyskakuji. Tak se seber a jdi, pokud mas kde bydlet, co jist, starat se o dite...
Ukoly v domacnosti jsou jasne dane. Nechapu, kdyz si zenska "stezuje", ze cely den se stara o dite, domacnost apod. A ja co, v praci snad spim nebo cumim na TV ?
Zaklad ve vztahu je tolerance

Správně, ženská by přece měla tolerovat, že ji občas zkrátíš řetěz od sporáku, aby ti z kuchyně nepřibíhala kecat do fotbalu v telce.

maverick: Jenže když by se to jmenovalo "rozvody", bude to tady dost zavádějící.

Mufin01: to je vyrok hodny pubertaka resp. zoufalce ve vztazich...ale kdyz se takhle chovas ke svy, tak chapu, ze spolu nevychazite
A div se svete, obcas varim ja a ona mezitim kouka na TV.
pkadecka: tak treba "Zivot po rozchodu s partnerem"

Mám zatím dvojí zkušenost, vždycky po mně chtěly dělat polovinou ženských prací a na mně nechat všechny chlapské. Ale co bych po dni hrabání se v databázi a odpoledním nahazování a štukování třeba ještě večer nevyluxoval a nevynesl koš?
A ty výmysly, já měsíc co měsíc v Excelu počítám jak vzteklej abychom do dalšího berouska vyšli a dámička si s úřednickým miniplatem a nulovými úsporami vymejšlí druhé autí, sledovací GPS pro pejska za 20k, elektrické piáno za 40k. Blé, ještě že jsem to vrátil mamince včas. Občas jsem si připadal jako bych si domů k jednomu sedmiletému nastěhoval ještě třicetileté.

maverick píše:Mufin01: to je vyrok hodny pubertaka resp. zoufalce ve vztazich...ale kdyz se takhle chovas ke svy, tak chapu, ze spolu nevychazite

Jo, s tou mojí mi to "nevychází" už 18 let Já tam raději příště šoupnu nějakýho smajlíka, aby snad někoho nenapadlo, že bych to myslel vážně

VH123: Dvě typické manželské etudy:

1) Žena je doma na mateřské, zatímco muž chodí do práce a vydělává. Žena sice dítě strašně chtěla, ale teď se diví, kolik je s ním práce, že se kvůli němu málo vyspí atd. A myslí si, že zatímco ona se doma strašně nadře, on v práci celej den jenom sedí u počítače nebu šuká mladší kolegyně. (Ale zkuste si sedět celej den u počítače nebo šukat mladší kolegyně - rozhodně to není žádný odpočinek ) Čas od času si postěžuje a naznačí, jak ona to má těžký, zatímco on nedělá nic. Na to muž odpoví "tak si to pojď vyměnit, já zůstanu doma s dětma a ty jdi do práce a vydělej tolik peněz, abys nás všechny uživila". Žena náhle ztichne.

2) Žena něco uvaří, nandá to muži na talíř, ten se do toho pustí. Jídlo je celkem dobré, ale jen mírně přesolené. Žena se zeptá "chutná ti to?" Hádka se blíží. Muž může zalhat a říct "je to skvělý, v životě jsem tak dobrý jídlo nejed", aby byla spokojená, ale jednak lhát se nemá a druhak ona to příště přesolí znova. A moc soli škodí srdci, muž za pár let předčasně umírá na infarkt. Ale ani když řekne pravdu, nepomůže si, protože na větu "je to docela dobrý, ale je to trochu přesolený" manželka reaguje podrážděně "já se na to vyseru, já už vařit nebudu, já tady nikomu služku dělat nebudu", načež manželovi stoupne krevní tlak, což opět škodí srdci a za pár let umírá na infarkt...

Tybrdo, pak chapu, ze jste tak negativni... Moje aktualni po mne chce domaci prace jenom kdyz mam volno nebo volnejs a bejvala je chtela delat vzdycky vsechny sama. Mate tam pekny furie

1) Někteří z nás nemají, ale měli.

2) Takhle to funguje ve spoustě manželství, dokonce bych řek ve většině.

BTW, děti máš? A jak dlouho jste spolu?

Tak asi jsem vyjimka ale u mne to tak nefunguje. Bez ohledu na to, ceho se to tyka = kritika se prijima a to bez toho aby se to odzrcadlilo na zdravi...vse v klidu, otevrena diskuse bez emoci.
Do praci me nenuti protoze sam vim, co je potreba udelat.
BTW - k tomu vareni: nechapu, jak vetsina lidi na navsteve resp u znamych rika je to OK ikdyz jim to nechutna...jen proto, ze je to slusnost...tak doprdele snad reknu svuj nazor...protoze pokud reknu OK, priste to zase bude hnusny...tolik k bodu 2)

pkadecka píše: Dvě typické manželské etudy:

1) Žena je doma na mateřské, zatímco muž chodí do práce a vydělává. Žena sice dítě strašně chtěla, ale teď se diví, kolik je s ním práce, že se kvůli němu málo vyspí atd. A myslí si, že zatímco ona se doma strašně nadře, on v práci celej den jenom sedí u počítače nebu šuká mladší kolegyně. (Ale zkuste si sedět celej den u počítače nebo šukat mladší kolegyně - rozhodně to není žádný odpočinek ) Čas od času si postěžuje a naznačí, jak ona to má těžký, zatímco on nedělá nic. Na to muž odpoví "tak si to pojď vyměnit, já zůstanu doma s dětma a ty jdi do práce a vydělej tolik peněz, abys nás všechny uživila". Žena náhle ztichne.

2) Žena něco uvaří, nandá to muži na talíř, ten se do toho pustí. Jídlo je celkem dobré, ale jen mírně přesolené. Žena se zeptá "chutná ti to?" Hádka se blíží. Muž může zalhat a říct "je to skvělý, v životě jsem tak dobrý jídlo nejed", aby byla spokojená, ale jednak lhát se nemá a druhak ona to příště přesolí znova. A moc soli škodí srdci, muž za pár let předčasně umírá na infarkt. Ale ani když řekne pravdu, nepomůže si, protože na větu "je to docela dobrý, ale je to trochu přesolený" manželka reaguje podrážděně "já se na to vyseru, já už vařit nebudu, já tady nikomu služku dělat nebudu", načež manželovi stoupne krevní tlak, což opět škodí srdci a za pár let umírá na infarkt...

Pokud mě jídlo nechutná, tak to na rovinu řeknu a nestalo se že by řekla abych si vařil sám (a taky mám výhodu že skoro vůbec nesolím). S tím že by šla do práce sama a já abych byl doma už taky přišla, ale spíš z legrace. Protože ví že bych to sám doma s malou nedal. Než šla na mateřskou, tak vydělávala stejně jako já a kdybychom se prohodili, tak by se naše finanční situace nezměnila. Asi jsme exoti, za 6,5 roku manželství jsme se zatím nepohádali. Ano, jednou to příjde. Nedělám si žádné iluze. Ale i tak věřím že si to potom vyříkáme a pojedeme dál.

Tak u bejvalky, se kterou mám dceru, vypadalo vaření dost často následovně. Rozvaříme rejži ve varných sáčcích, kydneme do ní konzervu hrášku, nejlevnější vepřovku od Babiše, zamícháme a manža si bude čvachtat. Nečvachtal, jednou manža vzal talíř, seškrábl ho do mísy, vrátil se s talířem zpátky a pochválil jak to bylo vynikající. To bylo rodeo.
Pointa je že poslední rok mám homeoffice a naprosto s prstem v nose si stíhám během půl až třičtvrtě hoďky minimálně třikrát v týdnu uvařit. Na koleji, na stáži, po každém rozchodu jsem se o domácnost staral levou zadní, tak co je na tom !@#$%^&*( tak vysilujícího?

To máš tak: ženská se stará o domácnost, naříká si jaká je to dřina, ale nenechá se o tu dřinu připravit. Protože pak by se ukázalo, že doma není nepostradatelná a chlap by bez ní "nezemřel hlady ve smradu a špíně", ale že si dokáže docela dobře poradit sám.

Podobně třeba s péčí o mimino. Chlap dokáže kromě kojení úplně všechno a stejně dobře jako ženská. A i to kojení se dá vyřešit, buď sunarem (ale to spíš když je dítě starší) nebo odstříkáním mlíka, tj. že maminka nadojí něco do zásoby na tu dobu, kdy je tatínek s prckem doma sám. Ženská ale často chlapa k některým činnostem nepustí, protože by to beztak udělal blbě a vůbec a tak to opět vypadá, že je nepostradatelná a bez ní by to nešlo.

Oblíbený argument žen při debatách ženy vs. muži je "a vy nerodíte" - opět si tak ženská upevňuje svůj pocit nepostradatelnosti. Je to ale podpásovka a to doslova. Chlap si prostě nemůže vybrat, jestli porodí nebo ne, má to naděleno od přírody. Všechno ostatní si ale vybrat může a bylo x-krát ověřeno, že zvládně úplně to samé, co žena a často dokonce líp a efektivněji.

Jeden kamarád (už mu bylo padesát) mi vyprávěl, co kdysi zažil jeho starší kolega z práce, kterej jednou chtěl pomoct manželce. Využil doby, kdy nebyla doma a nějaké velké prádlo (záclony nebo povlečení, už nevím) vypral sám. Jeho ženě to obvykle trvalo dva dny, byla to fuška. On se sice nadřel, ale zvládnul to za den. Když přijela manželka domů a zjistila, co udělal, byl oheň na střeše - místo aby byla ráda, že jí ušetřil dřinu, tak se naštvala, že si dovolil udělat za ní její práci. (Mohlo to být i trochu jinak, ale už si nepamatuju přesně do puntíku, jak mi to ten kamarád vypravoval.)