"Cestománie forďáků"

Rady, tipy , ubytování ...
Uživatelský avatar
Pav736
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: 28.08.2014 16:41
Bydliště: Zlín

"Cestománie forďáků"

Příspěvek od Pav736 » 12.10.2014 22:01

Někde na fóru jsem narazil na téma které mě zaujalo. Téma bylo zasvěceno postřehům, radám a příběhům z různých cest po světě. Téma mě natolik zaujalo že jsem se rozhodnul zpracovat také pár svých postřehů a rad z cest. Jelikož mělo zmiňované téma velký úspěch tak se docela obávám vysoce nastavené laťky. Doufám tedy, že vás toto téma které bych pojmenoval "Cestománie forďáků" zaujme, nebo vám alespoň poskytne užitečné rady při vašich cestách do neznáma.
Neplánuji zde zmiňovat přilehlé destinace, které většina z nás již zná, nebo je dokonce pravidelně navštěvuje. Postupně zde budu přidávat více či méně exotičtější, nebo méně obvyklé destinace od Asie po Ameriku.
Samozřejmě se nebráním jakýmkoliv dotazům či námětům a zlepšení.
Téma je také otevřené všem kteří navštívili zajímavou destinaci a chtějí sem přidat vlastní postřehy z cest.

To by tak stačilo na úvod a vzhůru na první cestu.

Jižní Korea
Cesta
První exotičtější zemí kterou jsem navštívil se stala právě Jižní Korea a musím říci, že to byla zatím jedna z nejzajímavějších zemí. Samozřejmě velkou roli sehrála obrovská odlišnost místních obyvatel a jejich zvyků a to ne jen těch stravovacích. :D
Pokud se chystáte tuto zemi navštívit tak se připravte na hooodně dlouhý let, který trvá okolo 12 hodin čistého letového času. Před třemi lety kdy jsem tuto zemi navštívil bylo přímé spojení Praha-Incheon (má cílová destinace). Pokud vás cestování letadlem nebaví stejně jako mě tak doporučuji vzít si dostatek materiálu ke čtení, případně nabít veškeré stroje zábavy. Na palubě máte samozřejmě k dispozici zábavní systém pro každé sedadlo zvlášť, ale i ten vás časem omrzí. Doporučuji pustit si nějaký film s dabingem v korejštině, což vás na nějakou dobu zabaví (filmu si ale moc neužijete). :D
Občerstvení je samozřejmostí i na kratších letech a tak i na tomto letu jej dostane. Pokud už jste někdy letěli, tak jistě víte že většinou dostanete na výběr ze dvou či více jídel, to platí i zde a tak si můžete vybrat zda chcete "tradiční" (normální) jídlo či korejské. Bohužel jsem se nechal ukecat od svých koleků a kteří šli do rizika a ke snídani jsme si řekli o korejskou verzi. Po zjištění co že to ta korejská snídaně obsahuje mi bylo k pláči. Obsahem byla rýžová kaše s práškem z mořských chaluh a další podobné "pochutiny". Když jsem viděl jak si na sedadlech předemnou pochutnávají na čerstvých mufinech tak to jen umocnilo můj už i tak velký hlad a s chutí jsem se zakousl do jediného poživatelného, což byla suchá bulka dodávané k salátu.

Pobyt
Po dvanácti hodinách nudy konečně zpět na pevné zemi, aneb Welcome to South Korea. Tak rychle spravit čas o 6 hodin vpřed. Místní letiště je opravdu obrovské, ale vše je přehledně značené a nemusíte se také bát žádných otravných kontrol, jako v jiných zemích.
Jako měna tady slouží Jihokorejský won a vzhledem ke kurzu se tady lehce stanete "milionářem" směnou relativně malého obnosu dostanete klidně milion wonů.
Jako ubytování doporučuji hledat nějaký mezinárodní hotel, jelikož v korejském hotelu nedostanete jiné než korejské jídlo. Některý dny byl toastový chleba s máslem a marmeládou na snídani k nezaplacení. Když vyrazíte kdekoli do ulic, tak v závislosti na lokalitě kde se nacházíte se na vás budou kolemjdoucí zvědavě otáčet, ukazovat o to více pokud jste tři s výškou 185cm a více. :D Z této výšky máte dokonalý přehled o všech okolo vás. Doporučuji vám vyrazit někde do centra, kde uvidíte stejné záběry jako s televize a to rozsvícené budovy od země až ke střeše plné reklam, čilý ruch v hospůdkách, restauracích a vůbec vše co jste si jen o této zemi představovali.
Docela komické je na ulici vídat auta která na první pohled znáte, ale přitom je nějaká místní značka která jen okopírovala jiné auto. Jezdí tady dokonce auta značka Samsung.

Něco málo ohledně jídla
Rozhodně se nebraňte vyzkoušet místní speciality. Přece jen kde můžete zkusit syrové vepřové kůže, hovězí žaludek, vepřové střevo, syrové ryby či kuřecí pařátky. Zní to sice hrozně, často tak i chutná, ale nikdy nevíte kdy budete mít jinou šanci toto vyzkoušet. Jako takový zlatý hřeb byla syrová ještě se hýbající se chapadla z chobotnice, která jak místní tvrdí jsou dobrá pro čištění žaludku. Dle jejich tvrzení se přisáváním v žaludku postarají o jeho očistu. Varování že se do chapadla nekouše kvůli možnému přisátí v krku mě moc nepovzbudilo, ale i tak jsem okusil a stále žiji. Samozřejmě tato pochutina byla řádně desinfikována místní pálenkou, pivem a pro jistotu také domácí moravskou slivovicí. Ne vše je ale špatné, všude narazíte na restaurace s grilem uprostřed stolku, kde si sami připravujete maso dle vašeho výběru. Tak trochu zvláštností je využití nůžek místo nože a to né jen pro maso ale také pro nudle v polévce. Každopádně si buď zvyknete na všudypřítomnou ostrost, nebo budete trpět, bohužel jiná varianta moc není.
Když už jsme u jídla tak sem samozřejmě patří i nějaký ten aperitiv.
Uvedu vám teda pár důležitých slovíček:
mekču- pivo
sodžu- slabá rýžová pálenka
makali- rýžové víno které se pije z plechových misek a často na ex
Pokud tyto "aperitivy" budete kombinovat tak se připravte na opravdu těžký následující den.

Zábava
Po stránce zábavy musíte rozhodně zkusit karaoke. Celá korea tím žije, tak odhoďte stud za hlavu a jděte do toho. Všude se dají najít střelnice, golfové odpaliště, případně baseballový trenažer, takže se rozhodně nebudete nudit.


Tak a to by tak bylo vše z první cesty. Doufám že vás to alespoň trochu zaujalo a zanedlouho přidám něco dalšího.
Bohužel jsem první den přišel o foťák tak nemám moc kvalitních fotek...

Pokud máte jakékoli náměty či připomínky na zlepšení, tak určitě pište.

Do budoucna sepíšu něco taky o návštěvě Egypta, Ruska několika návštěvách Ameriky a časem snad přibude také Srbsko a další zajímavé země.
Přílohy
DSC00059.JPG
29082011009.jpg
SAM_0397.JPG

Uživatelský avatar
vitut
Člen klubu
Člen klubu
Příspěvky: 3068
Registrován: 25.06.2008 13:03
Bydliště: Milovice(NB), Štoky(HB)
Kontaktovat uživatele:

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od vitut » 12.10.2014 22:33

Navstivil jsi jen Incheon, nebo jsi byl i nekde jinde? Ja jsem byl v Koreji zatim trikrat a musim rict, ze nektere poznatky v Tvem prispevku jsou trochu "ocima turisty". Ja osobne jsem se hned od zacatku od mezinarodnich ubytovacich zarizeni i evropskeho jidla distancoval a rozhodne nelituju. Jen tak muze clovek poznat mistni zpusob zivota. Stejne jsem to udelal v Japonsku a dopadlo to podobne. Takze za me - pryc s vlastnimi zvyky a zkusit vsechno mozne. Jidlo je mirne palive, v porovnani s Cinou naprosto bez problemu. Vse je cerstve, hodne zeleniny, morskych plodu, ryze. Pro me bylo vzdy po navratu tezke pozrit neco jako rizek nebo svickovou ...
S-Max, 2.0 TDCi, 103 kW, 2009, modrá Blazer
FoFo1 combi, 2.0 16V, 127 kW, 2003, modrá Imperial
C-Max mk1, 1.8 16V, 88 kW, 2004

byl: FoFo1 combi, 1.8 TDCi, 85 kW, 2002, šedá

Obrázek

Uživatelský avatar
Pav736
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: 28.08.2014 16:41
Bydliště: Zlín

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Pav736 » 13.10.2014 17:13

Já byl jen v Incheonu, bohužel nebyl čas podívat se i jinde. Po celou dobu pobytu jsem se stravoval také výhradně místním jídlem, ale přece jen polévka a rýže ke snídani není nic pro mně, proto jsem byl rád za mezinárodní hotel kde jsem si dal "normální" snídani. Ohledně pálivosti, to je těžko posoudit, každý má jiné chutě. Někdy je ta čerstvost potravin až moc. Ono když vám večeře utíká z talíře, tak to není nejlepší. :D Být jejich jídla o trošku méně pálivá tak by to bylo naprosto super!

Uživatelský avatar
foki
Admin
Admin
Příspěvky: 19273
Registrován: 02.02.2008 03:18
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od foki » 14.10.2014 07:58

zajimave cteni , jen tak dal :palec_nahoru:
Odpovědi lehké - 100,- Kč
Odpovědi, při kterých
se musí myslet - 240,- Kč
Vážné odpovědi - 340,- Kč
Odpovědi na hloupé
a zbytečné otázky - 400,- Kč
specialní sazba :
otázka, na kterou jsem už dříve odpověděl - 500 Kč

Uživatelský avatar
Andymaniac
Junior
Junior
Příspěvky: 480
Registrován: 21.10.2011 10:42
Bydliště: Praha 8

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Andymaniac » 14.10.2014 09:16

Korea je skutečně zajímavé místo. Elektronika je opravdu všude, hlavně v Soulu. Nicméně až tam jsem si uvědomil, jak trefná je hláška " O prsa korejské ženy" :mrgreen: .
Ford Focus II kombi po faceliftu (2008)
Motor: 1,8 TDCi
Výbava: GHIA

Uživatelský avatar
Pav736
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: 28.08.2014 16:41
Bydliště: Zlín

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Pav736 » 14.10.2014 15:01

Díky..
Jinak ono korejská žena není vždy tak "úplně" žena... :D

Uživatelský avatar
Pav736
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: 28.08.2014 16:41
Bydliště: Zlín

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Pav736 » 19.10.2014 10:48

Jak už jsem psal v úvodu, jako druhá zastávku bude Egypt. Takže tady je.

Egypt
Pro někoho možná nezajímavá destinace, pro někoho zase běžná destinace letní dovolené, pro mě ovšem další zajímavá destinace. Před touto cestou jsem v Egyptě nikdy nebyl, takže jsem se docela dost těšil. Navíc zaletět si v období plískanic a mrazů za teplem a sluncem taky není k zahození.

Cesta
Tentokrát jsem letěl z Vídně, což je dle mně lepší varianta, jak vzhledem k dopravě na letiště, tak také k samotnému letišti. Letiště ve Vídni mi tak nějak více vyhovuje. Let byl provozován přímo se společností Austrian, na kterou jsem si nikdy nemohl stěžovat z hlediska služeb i jídla na palubě. Čekal mě tedy let z Vídně přímo do metropole egypta, samotné Kahiry. Samotný let trval jen +-3 hodiny což je dle mně tak nějak ideální (rozumná) délka. Přecejen poskládat svých 185cm na sedadlo by ještě nebyl problém, ale usedět tam nějakých 5 a více hodin už je pro mně docela dost nepohodlné.
Po přistání v egyptě se připravte na to že bude potřebovat "viza". Evidentně se zde drží hesla kde vyděláš tam vyděláš a tak je nutné se přímo na letiště za 15USD zakoupit nalepovací "vizum", které si následně vlepíte do pasu a můžete vstoupit... "Vizum není nijak časově omezené, ale v okamžiku kdy i třeba na jeden den opustíte zemi, tak musíte zakoupit "vizum" nové.

Pobyt
Názor na pobyt se bude nejspíše hodně lišit dle toho jestli jste zde na dovolené, nebo stejně jako já za prací. V případě dovolené se totiž pohybujete v oblastech, které jsou na turisty "připravené", vše je zde čisté, nejsou zde žebráci a vše na oko funguje. Jenže v okamžiku kdy se dostanete do oblastí kde turisti běžně nejezdí, tak velmi záhy zjistíte, že to tak docela není pravda. Mimo tyto oblasti je mnoho a mnoho chudinských čtvrtí, všudypřítomná špína a neudržované budovy. Mimo to také můžete vidět jak i malé děti probíhající mezi auty a prodávající obyčejné kapesníky aby se alespoň nějak uživily. Není také problém i na okraji Kahiry potkávat vlečky tažené oslem, či prodejce koz přímo u hlavní silnice. Ale už dost špatných zpráv, nebo snad ještě jedna. Silniční provoz v egyptě si žije tak nějak vlastním životem, tak se často stává že na dvouproudé silnici se tlačí 6 aut vedle sebe, ale místín už jsou na to zvyklí a razí pravidlo kdo netroubí a nebliká ten prostě nejede a vše tak nějak chaoticky funguje "téměř" bez kolizí. Vozový park v egyptě je řekněme hodně špatný, novější auta jsou zastoupena velmi zřídka a snad každé auto má nějaký ten "bojový" šrám. V dopravou je spojena tak pěší doprava "jen na vlastní nebezpečí". Pokud hodláte přejít cestu tak vám nezbude než tak nějak prokličkovat mezi autama a často doufat že prostě přibrzdí, nebo zastaví, ale jde to.
Já jsem Egypt navštívil v období vánoc, kdy bylo opravdu komické sledovat zde nazdobené palmy a sněhuláky se st clausem před hotelem když venku bylo okolo příjemných 26°C.
Z hlediska památek jednoznačně musíte navštívit pyramidy a Národní muzeum na známém náměstí Tahrír. Z návštěvy pyramid jsem měl tak trochu smíšené pocity, přecejen jsem si představoval že budou někde kus od civilizace v poušti, ale pravda je opakem. K pyramidám dojedete pohodlně autem po asfaltce, která vede také mezi pyramidama směrem od sfingy. Navíc samotná sfinga stojí zhruba 200 metrů od plotu, který odděluje sfingu od sousedícího sídliště. Každopádně když pominu tyto nedostatky, tak pohled na majestátné pyramidy je prostě úchvatný! V žádném případě nesedejte na velblouda pokud si prvně nedomluvíte cenu. První co se stane když na něj sednete a "šofér" ho "odparkuje" tak vás odtáhne dál od turistů a vašich známých, vesele fotí a pak se začne dohadovat o ceně s tím že stále má víš foťák, proto si cenu domluvte předem.
Národní muzeum je taktéž úchvatná podívaná, zejména pokud si připlatíte za prohlídku mumií, což vřele doporučuji. Nachází se zde sochy sarkofágy a jiné zajímavé předměty, ale zdaleka nejvíce mne zaujaly právě mumie, které jsou neuvěřitelně zachovalé.

Bezpečnost
Pokud se nebudete vydávat vyloženě do odlehlých čtvrtí, nebo se snad nepřidáte k četným demonstracím tak by neměl být problém. V egyptě jsem byl právě v období zvýšeného nebezpečí právě v kahiře, ale všude byl klid. Připravte se že na lepších hotelích budete procházet při vstupu přes detektor kovů, stejně tak při vstupu do muzea. Po ulicích jsem se pohyboval bez problémů bez doprovodu a nic se nejevilo jako vyloženě nebezpečné.

Jídlo
Jídlo v egyptě není až tak odlišné od našeho, není problém zde koupit např. pečenou kachnu, ale osobně bych doporučil zkoušet místní speciality. Vynikajíc jsou placky s různýma druhama omáček, mořské plody a plno jiných specialit.
Z hlediska pití určitě zkuste jejich čaje, buď přímo v restauraci, nebo od místních, ale zásadně jen z balené vody a čisté sklenice/hrnku. Sehnat zde alkohol je trošku problém, mezinárodní hotely sice nabízí, ale ceny jsou závratné. V turistickém letovisku to bude tuším bez problémů.

Nákupy
Platí zde zásada smlouvat! Jednotliví obchodníci se o vás budou přetahovat a dohadovat kdo vám dá lepší cenu, každopádně se nebojte říct se o cenu ještě lepší, či více kusů. Není problém jít s cenou jen na opravdový zlomek původní nabídky.
Přílohy
SAM_0246.JPG
SAM_0202.JPG
SAM_0140.JPG
SAM_0190.JPG

Uživatelský avatar
Stanley_vy
Člen klubu
Člen klubu
Příspěvky: 5328
Registrován: 06.03.2011 23:29
Bydliště: Vyškov

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Stanley_vy » 22.10.2014 18:23

Tak já přidám cestopis z našeho letošního makedonsko-kosovsko-albánského výletu, konkrétně pak z přechodu pohoří Šar Planina:

http://www.turistika.cz/cestopisy/sar-p ... dobrou-noc

Uživatelský avatar
Pav736
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: 28.08.2014 16:41
Bydliště: Zlín

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Pav736 » 22.10.2014 21:32

Zajímavá země a pěkné počtení... ;-)

Uživatelský avatar
Mufin01
Test driver
Test driver
Příspěvky: 3961
Registrován: 04.10.2010 15:32
Bydliště: štatl jak sviňa

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Mufin01 » 22.10.2014 21:37

Fajnové dobrodrůžo :palec_nahoru:

Uživatelský avatar
Pav736
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: 28.08.2014 16:41
Bydliště: Zlín

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Pav736 » 17.11.2014 16:43

Rusko, aneb země nekonečných možností...

Po krátké odmlce přidávám postřehy z další mé cesty. Jak už jste si přečetli výše tak tentokrát to bude Rusko.

Cesta
Před cestou do ruska je nutné se vyřídit vízum, bez kterého vás do země nevpustí. Doporučuje se také nosit neustále pas ssebou (ostatně jako v každé cizí zemi). Mimo vízum byste ssebou měli nosit také potvrzení z hotelu kde jste ubytováni. Toto potvrzení je nutné vyřídit do určité doby po přicestování, jinak hrozí problémy (v mém případě jsem potvrzení dostal ihned při přihlášení do hotelu). To by tak bylo k papírování. Let byl opět z Vídně tentokrát na letiště Vnukovo. Let trval zhruba 2,5 hodiny. Po příletu následují standardní kontroly a hledání kufrů. Poté už jen cesta do místa určení, které bylo z letiště vzdáleno zhruba 220km, což odpovídá asi 3,5 hodinám cesty po rozbitých ruských cestách. Jeden z kolegů tuto cestu jel více než 6 hodin, takže opatrně při plánování trasy a času.

Pobyt
Ubytováni jsme byli v menším městě Tver, které bylo již značně nahlodáno zubem času. Všude plno prachu šedi, špíny a samozřejmě také známých znaků "srpu a kladiva". Z lidí které jsem potkal jsem rozpačité pocity. Jedni byli milí a snaživí, jiní pravý opak. Při prohlídce města nenarazíte téměř na nic zajímavého. Několikrát jsme byli s místními na večeři a ti nás při té příležitosti zasvětili do "tajů" pití vodky. Nic složitého za tím nehledejte, prostě jen neustále něco jít a do toho pijete. Mají tady ovšem určité chody které vás prý ochrání před "těžkýmý" rány. Čili nic nového.
Co bych doporučil všem vyzkoušet je tradiční ruská baňa (rozuměj sauna). Ta se od té naší značně liší. Místní sauna je jako samostatná budova, kde se nachází společenská místnost s televizí, rádiem, karaoke, poté je zde samozřejmě samostatná sauna, ochlazovací masážní bazén, lehátka, masážní křesla... V oné společenské místnosti se běžně jí a pije a to né jen nealko, jak by rozum napovídal, poté se zde prostě baví. Celé to hodování a zábava se střídá s relaxací v sauně.
Když už jsem zmínil saunu tak bych chtěl také upozornit na cenu která se pohybovala okolo 10000kč za zhruba 4 hodiny sauny s jídlem a pitím což opravdu není zrovna lidová cena. Bohužel cokoliv nad rámec nutných věcí je zde hodně drahé. Hodina bowlingu vyjde na cca 600 a pod.

Během pobytu jsem navštívil také Moskvu. K dopravě jsem použil vlak, což se později ukázalo jako né zrovna ideální volba. Moskva je naprosto odlišná od města kde jsem pobýval. Všude v centru čisto, všechno spravené a připravené na davy turistů. Díky Ruskému kolegovi který jel snáma jako průvodce jsme neměli problém zvolit správný směr. Prošli jsme tedy rudé náměstí, okolí volhy a samozřejmě také Kreml, který je opravdu zajímavý. Cesta zpět byla hodně zajímavá, jelikož spoj kterým jsme měli jet byl nečekaně zrušen, do dalšího nás nepustili protože jsme údajně neměli lístek na expres , který byl o 0,1 rublu dražší. Tak že jsme po cca 5 hodinách na nádraží vyrazili zpět vlakem snad 5-té třídy. Ve vlaku nebyl záchod, všude jen dřevěné lavice, neustále tam něco prodávali, od časopisů, přes kočky a vystoupit o pár stanic později tak by snad přišla řada i na prodej dítěte... Navíc byly celou dobu otevřené dveře, ve vlaku se kouřilo, a hojně požívalo vodky. No prostě děs.
Co musím potvrdit, tak je tvrzení že jsou rusky nádherné. Vzhledem k tomu že jsme zde byli na začátku jara tak už se značně oteplovalo a místní slečny chodily čím dál spořeji oděné, což byla opravdu pastva pro oči....
Co mě pobavilo byl prehistorický model "alarmu", kdy se po zavření dveří přiklopila přes hranu dveří tenký tyčinka, která se následně zaplácal plastelínou, do které se obtiskla pečeť. V případě že dveře někdo otevřel tak poškodil také pečeť.

Doprava
Cesty v rusku jsou vyjma velkých měst v katastrofálním stavu, což platí také o vozovém parku. Vozový park mi přišel jak z výprodeje v muzeu. Většina aut je stará a řádně rozpadlá a dobitá. Ovšem ruská vynalézavost nezná mezí, takže když vám náhodou upadne stěrač tak prostě nahradíte rákosovou metličkou, apod. Ceny benzínu jsou zde opravdu nízké ve srovnání s cenama u nás. Tramvaje v místě pobytu držela pohromadě snad jen rez.

Jídlo
Z pohledu jídla si zde není na co stěžovat, nebo snad jen na jednu věc a to jídelní lístek v ruštině. :D Pokud nevládnete azbuce stejně jako já tak budete mít velký problém si něco vybrat, jelikož většina restaurací má jídelní lístek jen a pouze v ruštině. Pokud už ale zjistíte co že si to vlastně můžete objednat, tak doporučím opět zkoušet místní speciality. Ruská kuchyně obsahuje vcelku hodně ryb a to jak tepelně upravených tak také čerstvých na tenké plátky nakrájených kousků lososa či jiných ryb, které jsou naprosto úžasné. Doporučuji vyzkoušet také kaviár, které je tady velmi oblíbený.
Samozřejmě nezapomeňte také na pravý ruský boršť.
To by tak bylo z jídla vše.
Z pohledu pití samozřejmě vyhlášená ruská vodka, která je dostupná naprosto všude. Pokud koupíte i tu nejlevnější lahev, tak budete na stejné kvalitě jako při koupi prémiové lahve u nás. Navíc dle zkušeností po večerech v rusku mi přišlo následující ráno vždy lepší než rána po večerech s vodkou v česku. :D

Bezpečnost
Za mého pobytu nebyl problém s bezpečností, takže tady není co řešit.

Tak a to by tak asi mohlo být vše.

Příště "zaletíme" zase o kousek dále a to konkrétně do USA.
Přílohy
SAM_0044.JPG
SAM_0021.JPG
ruská vynalézavost. Když nemáme stěrač tak použijeme alespoň rákosovou metličku :D
ruská vynalézavost. Když nemáme stěrač tak použijeme alespoň rákosovou metličku :D
Panorama Kremlu...
Panorama Kremlu...
jednou ráno před hotelem...ideální povoz na ruské cesty...
jednou ráno před hotelem...ideální povoz na ruské cesty...

Uživatelský avatar
Pav736
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: 28.08.2014 16:41
Bydliště: Zlín

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Pav736 » 07.12.2014 17:05

Tak a máme tady další cestu.

Dnes to bude USA.

USA jsem prozatím navštívil třikrát během posledního roku.
Vzhledem k celkové délce mého pobytu v USA (+- půl roku), jsem se rozhodnul rozdělit tento pobyt do třech článků. Snad vás to zaujme, nebo dokonce některé navnadí k návštěvě této řekněme zajímavé země.
To by tak bylo pár slov úvodem a teď už vzhůru na to.

Cesta
Tentokrát jsem měl poprvé z cesty tak trochu obavy. Bylo totiž naplánováno že poletím sám. To by nebyl až takový problém, ale pouhých pár týdnů předemnou byl právě z cesty do USA kolega vrácen imigrační kontrolou. Nedá se nic dělat jsem si řekl a začal zjišťovat jak že to tam vlastně funguje při těch kontrolách. Pln zkušeností a rad jiných jsem nabýval namísto dobrých pocitů spíše čím dál větších obav. Cesta se čím dál více blížila, vízum bylo vyřízeno, vše připraveno, a tak jsem se vydal na cestu. Tentokrát mě jako obvykle čekal odlet z vídně, který mířil do washingtonu D.C. a odtud do cílové destinace v indianapolis. Vyzbrojen trpělivostí doletáme vstříc +-10 hodinovému letu přes oceán.
Po příletu do D.C. vás čeká první zajímavost, a to dopravní prostředky na letišti. Používají zde speciální autobusy které se dokáží přizvednout a přistavit přímo ke "gateu" . Ty vás převezou na další terminál kde se dělíte na přestupující a vystupující. Dále pak následuje sprint k na imigrační kontrolu. Heslo zní: předběhnout co nejvíc lidí. Vždy je zde několik lidí ostrahy a také někdo kdo určuje ke kterému okénku máte jít. Když vystojíte frontu a dostanete se k okénku tak už vás čeká jen výslech. Tam se vás ptají na účel cesty, dobu pobytu, kde budete bydlet, co tam budete dělat, proč to tam budete dělat, s kým to tam budete dělat, co přivážíte, kdy jste byl naposledy v USA, jak dlouho jste tam byl, co jste tam dělal.... no prostě plno stupidních otázek. Pokud jste ani teď nevzbudili podezření, tak vám gratuluji. Dáte otisky prstů, usmějete se do kamery a jste "tam". Poté přijdete k pásu se zavazadly kde si musíte přehodit kufr s jednoho pásu na druhý. To proto, že v případě že vás nepustí, nebo budou chtít otevřít kufr tak se všechny kufry vždy vykládají a pokud je vše OK tak jen přehodíte na další pás a jdete.

Rady pro cestu:
- Vždy si nechte na prvním přestupu v USA minimálně 2,5 hodiny rezervu do dalšího letu. Už se mi stalo že ani 3 hodiny mi zde nestačili, ale většinou se to dá.
- U okénka na imigračním se snažte být co nejvíce v klidu, nevnucujte žádné doklady dopředu, ani příliš informací na které se neptají. Pokud je něco zajímá tak odpovězte popravdě, nebo alespoň pokaždé stejně (rozhovor se může nahrávat a při opakovaných dotazech byste se mohli lehce zamotat). Taktéž je dobré mít ssebou dostatečný obnos v hotovosti (někdy to pomůže uklidnit podezření že zde chcete vydělávat).

Jsem se nějak moc rozepsal jen o cestě. :D

Pobyt
Při první návštěvě si asi ukroutíte hlavu, jak se budete dívat všude kolem. Ovšem po chvíli zjistíte že to není až tak odlišné od česka. Krajina i lidé jsou podobného rázu, takže žádný šok nenastává. Na každém rohu je citelný americký patriotismus v podobě vyvěšené vlajky. Téměř všude je dokonale upravený trávník, keře i záhonky květin. Pokud najdete chodník tak i ten bude uklizený. Ono najít v americe chodník není jen tak jednoduché. Lidé tady nejsou moc zvyklí chodit . Pokud ovšem navštívíte větší města jako Chicago a pod. tak už uvidíte i chodce všude. Co ale uvidíte na každém rohu jsou všudypřítomné a často plné restaurace. Restaurace jsou na nával lidí připravené, proto najdete u vstupu lavečky pro čekající a také většinou dostanete pager který se rozbliká a rozvibruje jakmile přijdete na řadu. Obsluha je většinou příjemná (někdy až moc), neustále se ptají zda je vše OK. Troufám si vcelku s jistotou říci, že při prvních návštěvách restaurace budete nemile zaskočeni rychlostí jakou na vás obsluha promluví (i přes prosbu o zpomalení stále mluví strašně rychle). :D Ale nepropadejte panice, po krátké době už vám to ani nepřijde. Za kvalitní služby si ovšem také musíte kvalitně zaplatit v podobě dýška o výši 15-20% z útraty. Pokud z nějakého důvodu dýško nedáte, nebo dáte výrazně nižší, tak to může být bráno jako nespokojenost se službama a proto se budou ptát "proč?".
Vcelku komické jsou elektrické vozíčky pro "nadrozměrné" američany dychtící o nakupování.
Alkohol si nekoupíte pokud je vám méně než 21 a ani poté to nemáte jisté. Jelikož mi v době návštěvy bylo 24, tak se mi také stalo že musel být přizván manager pobočky pro schválení zda mi mohou nalít i po předchozím předložení řidičáku a pasu (občanka je vám zde na nic). Doklad totožnosti je v případě alkoholu vyžadován téměř po každém i po lidech důchodového věku. Dokonce si ani nesmíte sednout na místo s výhledem na bar pokud je vám méně než 21.
Něco málo k výletům. Tentokrát jsem si udělal tří denní výlet do Chicaga. Mé doporučení zní objednat si hotel dále od centra (z důvodu ceny) a do centra dojíždět. Co doporučuji v chicagu navštívit je :
Willis tower- místní nejvyšší budova se známým proskleným balkónem
Muzeum- je zde naprosto vše, přes vědu, po auta, modely, celou ponorku, atd. (projít vše trvá +-5 hodin)
Shed akvárium- obrovské akvárium, kde můžete vidět vše od nejmenších rybek až po delfíny a běluhy (doporučuji připlatit za výstavu medúz)
Park s "fazolí"- uprostřed parku je obří lesklá "fazole"
Parník- pokud navštívíte město v době provozu parníku tak určitě vyzkoušejte také ;-)


Doprava
Pokud vám dělá problémy řídit už jen na dvouproudé silnici, tak se raději posaďte na sedadlo spolujezdce. Né jen v centru velkých měst je 5 a více pruhů jedním směrem, o to horší je to když vám navigace řekne ať sjedete za 200m, přičemž od sjezdu vás dělí dalších 5 pruhů plných aut.
Pokud vás vytáčí pomalý řidič v levém pruhu, tak vám taktéž doporučuji neřídit, jinak přijdete o nervy.
Pokud vás vytáčí celkově pomalí řidiči, tak radši neřiďte.
Lidé zde jezdí opravdu pomalu a chaoticky. Je běžné, že všichni zastaví na začátku připojovacího pruhu, protože v průběžném pruhu jeden nějaké auto (systém zipování tady asi nikdo nezná).
Na druhou stranu tady funguje systém který by u nás nefungoval a to jízda vpravo na červenou a čtyřstopky. Jízda vpravo na červenou pokud nejede nikdo ze směru kde je zelená je naprosto super věc, která urychlí průjezd křižovatkou. Systém stopky ze všech stran je trochu zvláštní, ale tam funguje > kdo dřív přijede ten dřív jede a nikdy se mi nestalo že by se někdo "předbíhal"...( u nás by se potkaly čtyři auta uprostřed) :D
Téměř všichni zde dodržují limity rychlosti naprosto přesně.
Na manuál tady zapomeňte, ten se tu téměř nevidí.
99% aut jezdí na benzín. Pokud chcete natankovat, tak máte dvě možnosti > zaplatit v hotovosti předem a pumpa vám pak pustí jen tolik za kolik jste zaplatili, nebo použít kartu a můžete natankovat kolik chcete.
Pokud budete potřebovat, tak není problém si auto také půjčit, je opět narazíte na problém s věkem, jelikož pod 25 let se jim moc auto půjčovat nechce. Každopádně budete potřebovat kreditní kartu pro případ poškození vozu.

Jídlo
Jak asi každý tuší, amerika je zemí steaků a tak jsem nemohl pohrdnout ani já. Musím uznat že lepší steaky jsem nikde nejedl. I ten nejhorší stek byl lepší než ten nejlepší co jsem měl doma v česku. Pokud můžu doporučit tak určitě zkuste steak z bizona. Vynikající byly také grilovaná žebra. Celkově musím uznat že je to jedna ze zemí kde se dá opravdu dobře najíst. Ano, samozřejmě nemohu opomenout ani Fast food"y" . Co se týče MCDonaldu a pod, tak je to možná o něco maličko lepší než u nás, ale stejně to stojí za ..... Pokud ovšem víte kam zajít, tak není problém si koupit opravdu vynikající burger za podobnou cenu, ale z kvalitního masa a ještě si vybrat co do něj dát.
Bohužel následkem dobrého jídla se i při "nepřežírání" připravte na nějaké to kilečko navíc (pokud zde strávíte delší dobu).

Nákupy
Nákupy jsou kapitola sama pro sebe. Odtud by se mohli naše obchody učit. Všechny slevy se zde sčítají a tak není problém (pokud máte štěstí) nakoupit i zadarmo. Navíc často dostanete při nákupu ještě další slevový kupón.
Doporučuji nakupovat zde oblečení, které vychází velmi výhodně (hlavně značkové). Pokud se ptáte na elektroniku tak to už je věc druhá. 4ím dražší je věc co chcete koupit tím větší je většinou úspora při koupi v americe. Musíte ovšem zvážit možnost reklamace, která bude do budoucna problematická. Ono reklamace v USA je o něčem jiném než v česku, prostě přijdete (klidně po měsíci) a řeknete že zboží vracíte. Nikdo se na nic neptá a v klidu vrátí peníze.
V případě nákupu je také třeba myslet na celní kontrolu na letišti, zejména v Praze (ve vídni jsem nikdy žádnou neviděl). Vše co si zde zakoupíte "musíte" proclít, tzn. zaplatit daň a clo. Pokud něco zatajíte a chytí vás, tak vás čekají problémy.

To by tak asi mohlo být zevrubně vše a možná i něco víc co jsem chtěl do první časti napsat. Aneb stylový konec:

TO BE CONTINUE
Přílohy
Willis Tower
Willis Tower
Chicago
Chicago
"fazole"
"fazole"
Pomáhat a chránit
Pomáhat a chránit
Panorama Chicaga
Panorama Chicaga
Proč při stěhování řešit koupi nového domu, když si prostě můžete převést ten starý. :D
Proč při stěhování řešit koupi nového domu, když si prostě můžete převést ten starý. :D

Uživatelský avatar
Pav736
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: 28.08.2014 16:41
Bydliště: Zlín

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Pav736 » 01.01.2015 21:40

Amerika II

Cesta
Druhá cesta do USA začínala opět na vídeňském letišti, jako obvykle. Tentokrát jsem letěl hned 5.ledna, což nedoporučuji už jen proto že je v tuto dobu na letišti strašný přetlak lidí letících domů, nebo za prací. Ovšem množství lidí nebyl ten největší problém, jak se po příletu do USA ukázalo. Bohužel v tomto období Ameriku sužovala sněhová bouře a tak byl let z Washingtonu DC zrušen a my uvázli tam. Že byl let zrušen jsme se ovšem dozvěděli až po té co skončil více než 5-ti hodinový výslech kolegy na sekundární imigrační kontrole. Vcelku mě pobavilo když pracovní výkresy které vezl s sebou, považovali místní "zástupci zákona" za výkresy bomby a sportovní výživu za drogy. Poté co jej konečně pustili, začal náš nekonečný boj. Bylo zrušeno mnoho letů a tak byly všude nekonečné fronty na nové letenky. Když jsem nakonec našel "nejkratší" frontu tak jsme spolu s dalšími ve frontě v poklidu zasedli na zem a čekali, a čekali, a ..... Po více než dalších 3 hodinách jsem se dostali na řadu a začali řešit. Po nějakém handrkování kdy první volný (stejný) let byl až za +-5 dní, jsme se dohodli na letu následující den v +-13:00 z DC do Chicaga a od tud zase zpět dolů do Indianapolis (sice nešikovné, ale jediné možné). Po urgenci jsem také dostal hotel. Poté vystát frondu na Taxi a vzhůru do postele (bylo +-23:00). Hned ráno jsme využili volného dopoledne a vyrazili směr centrum. Bylo zajímavé objednávat taxi do bílého domu :D Rychle jsme proběhli centrum v čele s monumentem Lincolna a bílým dome a pak zpět na letiště. Let na Chicaga letěl podle plánu ovšem následující let do Indy. měl letět až za dalších cca 8 hodin. A tak jsme zkusil upsat nás na dřívější let (po té co jsem opět vystál 2 hodiny ve frontě). Po příchodu na gate už bylo na čekačce více než 30 lidí (letadlo má celkem +-60 míst). Nakonec zbylo místo jen pro jednoho, tak jsem se chopil šance přesvědčit letušku že klidně postojím, nebo ji vezmu na klín, ať můžeme letět. Sice se náramně pobavila, ale bohužel nesouhlasila. :D Tak znova do fronty a po dalších 2 hodinách jsme měli novou šanci. Tentokrát to vyšlo a my letěli. To ovšem nebyl ještě konec. Po příchodu k pásu se zavazadly jsme zjistili že nemáme kufry, tak opět další řešení. Tentokrát už jsem se vcelku nas*al což se místní pracovnici nelíbilo, ale i tak sepsala papíry o ztrátě a my jeli na barák.
Kufry mi byly nakonec doručeny po 16-ti dnech (což byl rekord, dosud to byl vždy +- týden :D)

Pobyt
Po katastrofální cestě jsme následující den přijeli do práce, kde mi bylo oznámeno že odjíždím k zákazníkovi. A tak nezbývalo než nakoupit základní věci a vzhůru k zákazníkovi. Ti co již v americe byli a řídili jakékoli auto v zimě, již jistě ví že zimní pneumatiky jsou tam luxus, který 99% lidí nepoužívá (taky to podle toho vypadá). Cestou jsem potkával mnoho a mnoho aut v příkopu a ti co tam nebyli tak k tomu měli blízko, nebo naopak jeli tak pomalu že působili jako nebezpečí pro jiné. :D Po cca týdnu u zákazníka jsem se vrátil na základnu a další týden letěl za zákazníkem do státu Washington. Tady jsem v půjčovně vyfasoval nejhorší auto co jsem tam kdy řídil aneb Nisan Versa s motorem tuším 1.2 což mi opravdu přišlo jako trest. Po odjezdu z letiště jsem musel zastavit a kontrolovat jestli mi vůbec svítí světla (bohužel svítily), protože víc než ty světla snad svítí i hřbitovní svíčka.
Jelikož jsem zde strávil celkem měsíc a půl, tak jsem si naplánoval několik výletů. Prvním z nich byl menší autosalon, který zde zrovna probíhal. Druhý výlet byl do cca 600km vzdáleného Seatllu. Od cesty do seatllu mě hodně lidí odrazovalo, jelikož cesta vede přes horský průsmyk, který byl v tu dobu již uzavřen pro nákladní dopravu a navíc vydána výstraha na silný nárazový vítr. Já to ovšem risknul...
Cestou do seatllu se navigace opravdu nenadřela, jelikož jediné co řekla bylo: "za x metrů odbočte vpravo na nájezd a poté pokračujte 560km" pak už jen ticho. Cesta tam nebyla problém, sice to nebylo ideální na letních gumách, ale šlo to. Po příjezdu do hor se otevřel nádherný pohled na zasněžený vrcholek neznámé hory. Ovšem musel jsem pokračovat, jelikož jsem měl přesně naplánovaný časový harmonogram, abych vše stíhal. Že už se blížíte centru poznáte snadno, podle rozhledny Space Needle, která ční vysoko nad střechy většiny okolních domů. Tak, rychle najít parkoviště a "vzhůru". Z rozhledny je nádherný 360° rozhled po celém městě a přilehlém mírně hornatém okolí. Čas běží, takže rychle se pokochat výhledem a pádit zase dál. Dalším bodem programu byla okružní plavba lodí po přilehlém zálivu s fantastickým výhledem na celé centrum a také na sousedící nákladní přístav. V mém plánu začínaly vznikat značné trhliny když jsem narazil na nejednu uzavírku při cestě do přístavu. Ovšem nakonec jsem se do cíle dostal a z parkoviště si nejspíš udělal světový rekord v běhu na 1km. Všichni na palubě tak vzhůru na moře...
Z prvotního davu lidí na venkovní palubě jsem po malé chvíli zůstal téměř sám. Přece jen mínusové teploty, vítr, moře a plující loď nejsou zrovna ideální kombinace a tak jsem se alespoň mohl vklidu kochat výhledem. Dokonce došlo i na tradiční povalující se lachtany přístavní bóji, což dle "komentátora" musí vidět každý "jinak prej nebyl v Americe". Čím více jsme se blížili k nákladnímu přístavu a kotvící kontejnerové lodi v něm, tím více mě uchvacovala svou neskutečnou velikostí. Proplutím nákladního přístavu jsme se již chýlili ke konci na ší plavby a já se zase pomalu chystal "sprintovat" k autu a dalšímu bodu programu. Po menších peripetiích jak že se mám vlastně dostat do útrob parkoviště, jsem se tam nakonec dostal a vyrazil. Dalším bodem bylo letecké muzeum, které sousedí s výrobním areálem Boeingu.
Muzeum je narvané k prasknutí mnoha druhy letadel, včetně jedné stíhačky z výzbroje české armády. je zde k vidění také něco málo z dobývání vesmíru. Můžete si sednou do kokpitu stíhačky, projít se jedním z mála exemplářů concordu, nebo Air Force One či prvním kusem legendárního Boeingu 747. Dále je zde "zaparkovaných" mnoho bojových a historických letadel, které doplňuje možnost vstupu do letové věže (bohužel né funkční). Pokud by jste se chtěli zeptat jestli můžete doletět vlastním letadlem, tak odpověď zní ANO, můžete. Součástí muzea je také vzletová/přistávací dráha na které, pokud budete mít štěstí, uvidíte v akci nějaké to letadlo, nebo dokonce stíhačku, jako v mém případě.
Návštěvou tohoto muzea končil můj den v Seattlu a já vyrazil na cestu zpět. K mé smůle začalo sněžit a v horách ještě více foukat. Vítr byl tak silný že si s "autem" (Nissan Versa bych nepovažoval za auto) pohazoval ze strany na stranu. No musím říct že jsem byl orosený až na .... Cesta zpět mi trvala dvojnásobek času, jako cesta tam, ale nakonec jsem zdárně dojel do cíle a "mrtev" padl do postele.
Po zbytek pobytu už jsem neměl moc času k objevování. Tímto bych tedy ukončil pobyt č.2 a příště volně navázal dalším a prozatím posledním dílem, mého putování Amerikou.

Rady a tipy:
- Pokud se dostanete do situace, že vám ztratí, nebo jakkoli poškodí vaše zavazadlo tak si vždy v prostoru pásů se zavazadly najdete okénko (kancelář) reklamací společnosti se kterou jste přiletěli. Tady s vámi vše sepíší a dostanete papír tzv. PIR protokol, nebo v případě že je zavazadlo pouze poškozeno, tak budete odškodněni, většinou možnost opravy zavazadla, či nové zavazadlo. PIR protokol bude potřeba pro další jednání s aerolinkama, nebo pojišťovnou o případném odškodnění. Pokud si tento protokol nevyřídíte, tak se s váma dále nebude nikdo bavit, takže bacha!
- Pokud máte zbytečně dlouhý čas přestupu a nechce se vám tak dlouho čekat, tak můžete zkusit nechat se napsat na "čekačku". Což znamená že pokud před vaším letem letí ještě nějaký let do stejné destinace a se stejnou společností dříve, tak dostanete "letenku" na tento dřívější let, ale to ještě není vyhráno. Do letadla se totiž dostanete jen za předpokladu že bude ještě volné místo. Někdy se to vyplatí risknout, jindy zase ne. Vše záleží kolik máte času a jestli se vám chce stát ve frontě na změnu letenky.

Tak to už je vše...
Pokud chcete vidět více fotek tak navštivte odkaz níže, kde najdete foto i z předchozích cest >
http://pavel736.rajce.idnes.cz/2014_Amerika_1/
Přílohy
Monument Lincolna
Monument Lincolna
Bílý dům
Bílý dům
Seattle
Seattle
Autosalon Seattle
Autosalon Seattle
Na konci téhle fronty se nachází "Amerika" (imigrační)
Na konci téhle fronty se nachází "Amerika" (imigrační)

Uživatelský avatar
Pav736
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: 28.08.2014 16:41
Bydliště: Zlín

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od Pav736 » 19.01.2015 18:41

Amerika III
Má třetí a dosud bohužel poslední návštěva USA proběhla konečně za teplého letního počasí. To si teprve naplno užijete všudypřítomné klimatizace. Klimuje se naprosto všude a často až neskutečně hodně. Po příchodu na hotelový pokoj si někdy připadáte jako na severním pólu, ale to jen tak na okraj.

Cesta
Tady není moc co rozebírat, jelikož vše důležité (na co jsem si vzpomněl) jsem již zmínil v předchozích "cestách". Snad jen že tentokrát nastala opět změna a místo vídně jsem (z důvodu levnější letenky) odlétal z prahy. Opět jsem se přesvědčil že se mi systém a celkové uspořádání pražského letiště nelíbí.... Během cesty nic zajímavého nenastalo, snad jen že imigrační pracovník letiště J.F.K NY začal prudit kvůli mým častým a dlouhým návštěvám USA, nakonec jsem, ale "strážce zákona" přesvědčil že opravdu nehodlám emigrovat ani spáchat atentát, či něco podobného a vstoupil.

Pobyt
Co se týče pobytu, tak opět byl kolotoč práce s občasným výletem za zajímavostmi okolí. Léto, amerika a neustálé grilování na zahradě (rozumějte prostor za domem oddělený plastovou cca 1,5m dlouhou příčkou od sousedního domu) . Na první pohled to vypadá jako idylka, ale bohužel to není tak docela pravda. Za chvílema odpočinku a výletů se skrývá cestování po zákaznících, hodiny školení, přejímek, servisních zásahů, "meetingů", příprava nových projektů a jejich realizace, atd. Tak ale teď zase zpět k něčemu zajímavějšímu. Tentokrát se mi podařilo dostat se zejména na jedno úžasné místo které jsem nečekal že někdy v životě na vlastní oči uvidím. Ale pojďme pěkně postupně. Tak nějak jsem při tom popisování různých výletů po USA málem zapomněl na můj "základní tábor" v podobě státu Indiana a to konkrétně města Indianapolis. Ta vzhůru menší exkurzi do centra. Nenajdete tady nic moc extra úžasného, přece jen ej to menší město (oproti Chicagu a pod.) ale i tak se tu dá najít pár míst co stojí za návštěvu. Určitě si zajeďte přímo do centra, které poznáte větší četností vyšších budov, ale hlavně kruhovým objezdem v jehož středu se tyčí pomník (tuším válečných hrdinů), který je ovšem současně také rozhlednou. Na vrchol rozhledny vedou dvě cesty > výtah za 1dolar případně dlouhé, úzké a točité schodiště. Volba je na vás, ale návštěva stojí za to, jelikož z vrcholku budete mít výhled na celé centrum. Z rozhledny zase rychle dolů a vzhůru do nedalekého válečného muzea, které je jako všechny muzea tohoto typu přístupné zcela zdarma. Uvnitř je k vidění vše co se týče války, od "dávnověku" až po "moderní" válku a s ní spojenou techniku. Část výstavy je vyčleněna také 11.září. Dále se v centru nachází další muzeum, ve kterém uvidíte od obrazů až po kostry mamutů (kterých se po americe našlo opravdu hodně). Ovšem jako milovníky 4 kol vás asi nejvíce zaujme Indianapolis Motor Speedway, což není nic jiného než slavný závodní okruh. Muzeum se nachází v samotném středu okruhu. K vidění jsou zde závodní speciály z dob dávno minulých až do dob né tak úplně minulých. :D Ovšem pohled na ty blýskané krasavce je prostě nádherný. Tak trochu zajímavostí (alespoň pro mně) byla různá délka zavěšení levého a pravého kola, jelikož se zatáčí jen na jednu stranu tak se dříve s výhodou používalo toto zajímavé řešení. V případě zájmu je možné si zaplatit projížďku busem po samotném okruhu, čehož jsem ovšem nevyužil.
Indianapolis Motor Speedway muzeum
Indianapolis Motor Speedway muzeum
Indianapolis Motor Speedway muzeum
Indianapolis Motor Speedway muzeum
Jako další výlet jsem si s kolegou naplánoval cestu do ST Louis. Cesta z indy do St Louis zabere cca 3,5-4 hodiny, ale stojí to za to. Cestou jsme si udělali menší pauzu a prošli (částečně i projeli) se po posledních zbytcích Route 66 a to konkrétně přes Chain of Rocks Bridge, což byl nejspíš první a brzy také poslední most který byl cca v 1/3 své délky zalomen o 20% což způsobovalo mnoho nehod kvůli kterým byl most následně uzavřen. Most není nijak zvlášť udržován (což je škoda), ale i tak je to nádherný pohled nýtovanou ocelovou konstrukci mostu a také na neuvěřitelně obrovskou řeku Mississippi přes kterou se tento most klene.
Chain of Rocks Bridge na Route 66
Chain of Rocks Bridge na Route 66
Bohužel jsme měli rezervaci v St Louis a tak nás tlačil čas, takže v poklusu zpět k autu a pokračovat v cestě dále. Dalším bodem na naší cestě bylo samotné centrum města a zajímavá rozhledna Getway Arch ve tvaru obřího nerezového oblouku trojúhelníkového průřezu.
Getway Arch rozhledna St Louis
Getway Arch rozhledna St Louis
Pokud se budete chtít na rozhlednu podívat stejně jako my tak doporučuji se objednat, jelikož se u vstupu tvoří fronty. V podzemních prostorách projdete rentgenem kvůli bezpečnosti a poté si vyzvednete lístky a můžete vyrazit k "výtahu". Při čekání na "výtah" si můžete prohlédnout výstavu ukazující jak probíhala stavba. Bude vám přiděleno číslo kabinky výtahu a pak už hurá vzhůru. Návštěvu nedoporučuji klaustrofobikům a lidem velkého vzrůstu. Já svých 185cm do kabinky výtahu poskládal, ale pohodlná cesta to moc nebyla i když trvala jen několik minut. :D
Jedna z kabinek výtahu, to jen pro porovnání s velikostí toho dítěte (dovnitř se nasoukalo 5 dospělých) :D
Jedna z kabinek výtahu, to jen pro porovnání s velikostí toho dítěte (dovnitř se nasoukalo 5 dospělých) :D
Jak už jsem naznačil, na vrchol oblouku vede výtah, který ovšem více než výtah připomíná "ozubnicovou lanovku". Kabinka se s váma postupně naklání, aby kompenzovala rádius oblouku, takže se nemusíte bát že byste snad na vrchol dorazili hlavou dolů. :D Z vrcholku rozhledny, který se nachází ve 192metrech nad zemí je perfektní výhled na centrum města v čele s baseballovým stadionem a na opačné straně o nic míň impozantní řekou Mississippi. Celá rozhledna je klimatizovaná, což skýtá příjemné útočiště před venkovním vedrem, které bylo opravdu nesnesitelné.
St Louis
St Louis
Po krátké přestávce na oběd jsme, ale pokračovali k poslednímu bodu našeho plánu a to muzeu mercedesu a dalších evropských aut, které se nachází jen několik minut cesty z centra (pokud tedy nebloudíte stejně jako my). :D Stejně jako téměř ve všech muzeích i zde jsme byli úplně sami a tak nás nic nerušilo při prohlížení těch skvostů v zastoupení od známé "kachny" přes Trabanta, až po Rolls Royce. Bohužel právě při návštěvě muzea se ve mně začal vzpírat oběd v podobě burgeru (kterým se vyhýbám jak to jen jde) a tak jsem vcelku trpěl, ale vše dobře dopadlo, jsem živ a zdráv. ;-) Po prohlídce muzea nás čekala už jen cesta zpět "domů". Slečna od garminu vše řádně přepočítala a mi vyrazili na cestu zpět. Když už jsem si myslel že tohle byl můj poslední výlet v tomto pobytu, tak přišel telefonát od zákazníka ze státu New York. Po letmém pohledu do mapy a zjištění že firma se nachází jen cca 2,5 hodiny od hranic s kanadou na kterých neleží nic menšího než Niagarské vodopády, jsem se připravil na cestu a následující den letěl.
Po příletu jsem kupodivu našel všechny své kufry (bohužel se mi často ztrácí) a chopil se vyřizování zapůjčení auta, což není úplně snadné pokud je vám pod 25. Pod 25 totiž nechtějí uznávat vaši kreditní kartu(nechápu proč) a také bývá problém, že vás nechtějí psát jako řidiče zapůjčeného auta (také nechápu když je tady řidičák od 16 či někde od 15). Napjatě jsem čekal jakou plečku dostanu tentokrát, ale nakonec jsem byl mile překvapen, vyfasoval jsem Ford Kuga 2.0 Ecoboost (jak jinak než s automatem). Auto jsem si okamžitě zamiloval, perfektní zátah, skvělá ovladatelnost i komfort mi byli společníkem na celé tři dny. Z letiště nastal přesun cca 45min k zákazníkovi a vzhůru do práce. Jen tak bokem, ve všech firmách které jsem navštívil je nařízeno nosit ochranné brýle (i když dle mě nic nehrozí), které mě neskutečně se*u, navíc když jsem dostal na půl dioptrické tak jsem si připadal jak ožralý (a to jsem fakt nebyl). Po celodenním snažení se podařilo závadu opravit a taktéž provést nějaké základní školení. Následující den měl být jen jako formalita, pro vyplnění papírů a případné dotazy zákazníka, ale jak už to tak chodí, objevil se problém, který jsem musel řešit. Na odpoledne jsem měl již plánované niagáry a tak jsem musel máknout což se nakonec vyplatilo a já mohl kolem poledne vypadnout z fabriky na hotel, dát si rychlou sprchu a vyrazit. Cesta jako taková nebyla problém, ovšem jako problém se ukázal vstup na kanadskou půdu. Opět vystaly stejné otázky proč, na jak dlouho, co tam budu dělat atd. prostě opruz, ale nakonec se zadařilo. V těsné blízkosti vodopádů je velké prakoviště, takže zbavit se auta a hurá na kochání. Je těžké to popsat, protože je to opravdu úžasný zážitek vidět tu masu křišťálově čisté vody valící se přes okraj. Za vstup se nic neplatí a nikdo vás nikam netlačí. Já si ovšem zaplatil výtah také k patě vodopádu, což mohu vřele doporučit. Vyfasujete "fešnou" pláštěnku a pak se opět kochat u "dna", případně za vodopádem jelikož jsou ve skále vytesány chodby které ústí až ven ze skály a tak se dostanete až za vodní "stěnu". Jednoduše fantastické. Pokud byste chtěli tak je možné se k vodopádu dostat také na palubě lodi a to jak z kanadské tak i z americké strany. Já se přikláním na stranu zastánců kanadské strany jako té "lepší". Bohužel vše musí jednou skončit a tak i já se musel odebrat zpět na americkou půdu, což se ukázalo jako velký problém.
Niagara Falls z kanadské strany
Niagara Falls z kanadské strany
Při příjezdu na hranice s USA jsem vytušil že je zle hned po té co "strážce zákona" zalezl s mým pasem do budky a dlouho nevycházel. Jakmile vyšel tak mě poslal s autem za jeho kolegou na odstavné parkoviště. Na otázku zda by mi mohl vrátit pas mi bylo odpovězeno že pas bude uvnitř budovy. Uvnitř jsem si jen sednul a čekal, a čekal, a čekal a.... No za tu dobu co jsem tam seděl prošlo dovnitř a zase ven plno asiatů, indů, a jiných podezřelých lidí, ale já stále čekal. Tak jsem si říkal jestli náhodou není fotka mého ksichtu v příručkách jak poznat teroristu... Po cca 2 hodinách došel strážník a začal se mnou konečně něco řešit. Musel jsem nahlásit všechno co vezu v autě, prej jestli nevezu bombu, zbraně a pod. :D I když, po krátkém zamyšlení že vlastně nevím jestli opravdu nezapomněl předchozí majitel auta v kufru bombu, jsem zůstal v očekávání jestli mě pustí nebo rovnou zastřelí. Po upozornění že jsem zapomněl nahlásit ještě balíček žvýkaček začala prohlídka auta ke které jsem nebyl připuštěn a současně má osobní prohlídka při které jsem byl prošacován, z peněženky mi byly vytaženy všechny věci (co kdybych tam měl třeba bombu velikosti pětikoruny. A nesmím zapomenout také tak opakované otázky typu vezete drogy? > NE, opravdu? > NE, ani trávu? > NE, víte co je tráva? >ANO, ale opravdu žádnou nemám... A ovoce či zeleninu nevezete? > Pán mě opravdu neznal jinak by se mě jako rozeného ANTIvegetariána na toto neptal. :D Po dalších otázkách jsem byl nakonec propuštěn a mohl pokračovat dále. Chtěl jsem se podívat na niagáry také z americké strany a tak jsem našel parkovací místo a vyrazil k pokladnám. Žádné další komplikace nenastaly a já už si jen užíval posledních pohledů na tu kolosální nádheru.
Niagara Falls z americké strany
Niagara Falls z americké strany
Následoval odjezd na hotel a spát, jelikož následující den jsem ráno letěl zpět. Bohužel jsem narazil na problém v podobě pravidla že se auto vrací s plnou nádrží jinak rozdíl do plné nádrže doplácíte cca 2x než když dotankujete sami. Jenže neděle ráno se ukázala jako neřešitelný problém, všechny pumpy byly zavřené, nebo jen na kartu kterou mi to nechtělo vzít. a tak jsem objížděl všechny pumpy v okolí a čas letu se více a více blížil, nakonec jsem našel asi jedinou otevřenou pumpu, kde jsem dotankoval a šlápnul na to abych stihl let, který jsem nakonec stihnul. Po příletu zpět do indy jsem ještě pár týdnu zůstal na základně a zaobíral se přípravou dalšího projektu a poté letěl zpět domů. Po příletu do prahy jsem se dočkal vřelého přijetí od celní správy, která prostě musela opruzovat jestli bych neměl cokoliv na proclení a pak další 3 hodinky po D1 směr domov.

A tímto jsem prozatím vyčerpal své cestovatelské příhody, ovšem už se řeší další zajímavá cesta, která bude tentokrát o cosi blíže, tak snad to vyjde. ;-)

Uživatelský avatar
smoula
Test driver
Test driver
Příspěvky: 4355
Registrován: 21.06.2012 15:24
Bydliště: Klecany

Re: "Cestománie forďáků"

Příspěvek od smoula » 20.01.2015 08:11

Super čtení! :palec_nahoru: :palec_nahoru: :palec_nahoru:

btw. Jak že ti to nechtělo vzít kartu? Šel si i dovnitř k pokladní a zkoušel to přednabít?

Odpovědět

Zpět na „Dovolená“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti