Skandinavien Trip 23.7.-6.8.2013
Napsal: 29.08.2013 19:06
Skandinavien Trip 2013
aneb jak jsme jeli hledat Inke ze Švédska a skončili na ...
Už jsme opět na cestách. Johník, Koník a tentokráte i Pepíno spolu. Tímto zdravíme stdrivers.cz, ford-puma.cz, ford-focus.cz, fordfans.cz a tuning-forum.org. Po ročních domluvách kam letos na dovolenou za motoristickým zážitkem zvítězila cesta na sever. Společnost a dopravní prostředek v jednom nám netradičně dělá VW Passat „WRC“ vwolítaný jak bulharská prostitutka z Dubí (jen trochu méně). Nechám Vás chvilku hádat, která slavná legenda nás může lákat pro cestu do nehostinných částí Evropy dříve obývaných především Vikingy, ale dnes jsou zde jako jinde spíše potomci maurů a Indů. Dost demografickému rozložení obyvatelstva. „Kari taxikáři“ jsou už beztak všude.
Hamburg (D) 23.7.2013
První etapa naší dálkové rallye končí ve městě Hamburg, přesněji v nechvalně proslulé čtvrti červených luceren St.Pauli. Parkujeme poblíž místa, kde se má nacházet mnou vybraný hotel. Při pohledu na grafitti označených zdech začínáme zcela oprávněně váhat. V hlavě mi běží utkvěla myšlenka: „Honzíku, ty vole, kam si dal oči?“ Nebudu dlouze zdržovat. Zvenčí fuj, ovšem vevnitř velmi zajímavé nově zrekonstruované ubytování s plno neotřelými nápady. Jen ta čtvrť mě stále děsí. Najdeme ráno ještě náš samochod ve stejném stavu a na stejném místě? Potomci místních námořníků a sociálních pracovnic se západem slunce ožívají. Za dne špinavé a ospalá pro místňáky kultovní díra se neuvěřitelně probouzí k životu.
Kobenhavn (DK) 24.7.2013, Malmö (S) 25.7.2013
Raní povinné bloudění Hamburkem. Vyšší dívčí motoristická. Město na Laby se s námi loučí sérii jednosměrek a jsme konečně pryč z této sodomy, komory. Další cíl na trase je naprostý protiklad, ale přesto volnomyšlenkářské místo, Kodaň. Těšíme se na malebné, zbarvené přístavy plných houseboatů a jachet, jež zde v plné míře nacházíme. Čisté ulice, malou mořskou vílu a ochutnávku národních piv i jídel. Nejvíce se nám líbila přístavní část Nyhavn. Za návštěvu stojí i bývalé kasárny přebudované v ghetto a ráj squatterů, feťáků, pofiderních existencí a různých společností právem zavrhnutých živlů. Právě zde probíhá drogový market s cenou vezmi co uneseš, když tě chytí, budeš jejich. Ochutnávka možná, jen prosím nefotit! Viď Koníku:-D. Tohle vše se schovává za romantickým názvem „Nezávislá kolonie Christiania“. Hippies forewer.
Zajímavým motoristickým zážitkem je Öresundský most, druhý nejdelší most v Evropě, spojující Švédské a Dánské království. Kolem nás je prázdno. No prázdno, vlastně moře, moře a zase moře. Občas nějaká loď. A hle, támhle se někdo topí. Loď na levoboku. To jistě nebude její běžná plavební poloha. Nakonec po cca 20km nicoty přijíždíme k závoře. Za celou tuhle 20minutovou legraci si účtují hoši ze severu necelých 50éček. Zatímco na jednom břehu je malebná dánská Kodaň, tak na druhém švédské Malmö. Kodaň má své neopakovatelné kouzlo popsané výše, naopak Malmö nám nemálo připomínali středočeské Milovice. Paneláky, fabriky. Procházíme se pod známým mrakodrapem Turning Torso, abychom se dostali na dohled mostu jež jsme před malou chvilkou projeli. Kazí se počasí, proto Malmö opouštíme brzy. Raději jedeme rovnou směr Stockholm. Benátky severu a naše favoritka Inke z pořadu Tuti Fruti jsou další výzvy. Přespáváme v hotelu Dialog. Polská ubytovna jak vyšitá. S Koníkem nostalgicky vzpomínáme na loňské anglické Peterborough. I to vypadalo o chlup lépe. Od příjezdu vidíme samá „kurva“, asi jsou o našem příjezdu dobře informovaní. Máme v autě štěnici, kdo by jim jiný řekl, že jsem děvka prodejná? Hotel samotný je složen z několika stavebních buněk. Dostali jsme pro velký úspěch přiděleny rovnou dvě. No nekupte to.
Stockholm (S) 26.7.2013
Ranní příjezd do centra nedělá žádné potíže. Zbyněk v navigaci přezdívaný Emil říká vše v předstihu a přesně. Benátky severu mě učarovali. Asi nejkrásnější město, které jsme za naší cestu po Skandinávii projeli. Rozkvetlé kytky, historické romantické budovy, lidí tak akorát. I počasí nám vychází na jedničku.
Trajekt, jako obvykle kámen úrazu všech našich výprav. Plavba do finského přístavu Turku trvá 12hodin. Ač jsme nuceně objednali útulnou kajutu v podpalubí, zůstala vpravdě více méně nevyužitá. Vyplouváme na čas. Malebné švédské ostrůvky míjíme závratnou rychlostí. Snaha o překonání mořské nemoci končí u lodního baru. Akční nabídka pivo plus jeger pro mé kumpány a summer beach drink pro mne zní víc než zajímavě. Koštování piva se lehce protáhlo i díky Finovi, existenci, která se na podobných lodích vždy najde. Duchaplný rozhovor končí Jágr is the best. Největší zážitek má zřejmě Pepíno. Cestou na záchod si spletl toaletu s východem a než se nadál, skončil na chodbě. Zabouchlé dveře od kajuty znemožnili návrat zpět. Zábavnou historku se dozvídáme až ráno. Tímto ještě jednou děkujeme tomu panu lodníkovi, jenž nám jej vrátil zpět. Na nás by se totiž nedoklepal. Alkohol v žíle dělal pro spokojené spáče své.
Turku (FIN), Tempere (FIN), Kanghashaki (FIN) a Jämsä (FIN) 27.7.2013
Stoupáme na finskou půdu značně nevyspalí. Ranní budíček nás zastihl uprostřed spánku i v dobrém rozpoložení. To s námi ten kapitán nemohl kroužit ještě chvilku kolem přístavu Turku? Druhé největší finské město nepůsobí nikterak zajímavě. Je sobota ráno a tady chcípl pes. Nikde otevřená kavárna, vlastně ani živáčka. Chatu u Jämsakosky máme domluvenou s příjezdem mezi 18-19hod místního času. Nojo sakra. Zase ty změny času. „Rallye 1000 jezer“ začíná ve středu. Bystré oko čtenáře jistě pochopilo. Neste Oil Rally Finland je náš cíl. Nedaleko Jyväskyly ve vesnici Kanghashaki právě testuje Martin Prokop svou Fiestu WRC. Zvedáme hozené rukavice, od Michala Ernsta (co-pilot Martina). Nabídku pozvání k pozorování mistra při práci mile rádi přijímáme. Skoro nekonečná vzdálenost z Turku k Jyväskyle utíká poměrně rychle. Hlavně pro spící kamarády. Pohybujeme se maximální povolenou rychlostí (80 a 100km/h). Míjíme jezera, lesy, cedule pozor los, ale „lopaťák“ nikde.
Koník se nebojácně dere za volant a tím zachraňuje zbytek posádky před ošklivou ránou. Usnout za volantem tu není nikterak složité. Sirky držící mé víčka otevřená se až povážlivě viklali. Jízda po nezpevněném povrchu má své neopakovatelné kouzlo, dokud Vás nepředjede místní pošťák na Babetě. Levá 3 váže pravá 5 brzda levá 7 za horizontem kope. Navozujeme v autě správnou soutěžáckou atmosféru.
Následovalo několik zasloužených odpočinkových dní na chatě u jezera. Kdy večery trávíme nad mapami rychlostních zkoušek a výběrem míst pro následující dny. Přejezdy mezi jednotlivými zkouškami budou zdlouhavé. Vybíráme proto tak, abychom viděli co nejvíce průjezdů top jezdců přestože se tím ošidíme o neméně zajímavé jezdce ze středu pole a roj mladých divočáků z WRC potěru, tož tedy Academie.
...
aneb jak jsme jeli hledat Inke ze Švédska a skončili na ...
Už jsme opět na cestách. Johník, Koník a tentokráte i Pepíno spolu. Tímto zdravíme stdrivers.cz, ford-puma.cz, ford-focus.cz, fordfans.cz a tuning-forum.org. Po ročních domluvách kam letos na dovolenou za motoristickým zážitkem zvítězila cesta na sever. Společnost a dopravní prostředek v jednom nám netradičně dělá VW Passat „WRC“ vwolítaný jak bulharská prostitutka z Dubí (jen trochu méně). Nechám Vás chvilku hádat, která slavná legenda nás může lákat pro cestu do nehostinných částí Evropy dříve obývaných především Vikingy, ale dnes jsou zde jako jinde spíše potomci maurů a Indů. Dost demografickému rozložení obyvatelstva. „Kari taxikáři“ jsou už beztak všude.
Hamburg (D) 23.7.2013
První etapa naší dálkové rallye končí ve městě Hamburg, přesněji v nechvalně proslulé čtvrti červených luceren St.Pauli. Parkujeme poblíž místa, kde se má nacházet mnou vybraný hotel. Při pohledu na grafitti označených zdech začínáme zcela oprávněně váhat. V hlavě mi běží utkvěla myšlenka: „Honzíku, ty vole, kam si dal oči?“ Nebudu dlouze zdržovat. Zvenčí fuj, ovšem vevnitř velmi zajímavé nově zrekonstruované ubytování s plno neotřelými nápady. Jen ta čtvrť mě stále děsí. Najdeme ráno ještě náš samochod ve stejném stavu a na stejném místě? Potomci místních námořníků a sociálních pracovnic se západem slunce ožívají. Za dne špinavé a ospalá pro místňáky kultovní díra se neuvěřitelně probouzí k životu.
Kobenhavn (DK) 24.7.2013, Malmö (S) 25.7.2013
Raní povinné bloudění Hamburkem. Vyšší dívčí motoristická. Město na Laby se s námi loučí sérii jednosměrek a jsme konečně pryč z této sodomy, komory. Další cíl na trase je naprostý protiklad, ale přesto volnomyšlenkářské místo, Kodaň. Těšíme se na malebné, zbarvené přístavy plných houseboatů a jachet, jež zde v plné míře nacházíme. Čisté ulice, malou mořskou vílu a ochutnávku národních piv i jídel. Nejvíce se nám líbila přístavní část Nyhavn. Za návštěvu stojí i bývalé kasárny přebudované v ghetto a ráj squatterů, feťáků, pofiderních existencí a různých společností právem zavrhnutých živlů. Právě zde probíhá drogový market s cenou vezmi co uneseš, když tě chytí, budeš jejich. Ochutnávka možná, jen prosím nefotit! Viď Koníku:-D. Tohle vše se schovává za romantickým názvem „Nezávislá kolonie Christiania“. Hippies forewer.
Zajímavým motoristickým zážitkem je Öresundský most, druhý nejdelší most v Evropě, spojující Švédské a Dánské království. Kolem nás je prázdno. No prázdno, vlastně moře, moře a zase moře. Občas nějaká loď. A hle, támhle se někdo topí. Loď na levoboku. To jistě nebude její běžná plavební poloha. Nakonec po cca 20km nicoty přijíždíme k závoře. Za celou tuhle 20minutovou legraci si účtují hoši ze severu necelých 50éček. Zatímco na jednom břehu je malebná dánská Kodaň, tak na druhém švédské Malmö. Kodaň má své neopakovatelné kouzlo popsané výše, naopak Malmö nám nemálo připomínali středočeské Milovice. Paneláky, fabriky. Procházíme se pod známým mrakodrapem Turning Torso, abychom se dostali na dohled mostu jež jsme před malou chvilkou projeli. Kazí se počasí, proto Malmö opouštíme brzy. Raději jedeme rovnou směr Stockholm. Benátky severu a naše favoritka Inke z pořadu Tuti Fruti jsou další výzvy. Přespáváme v hotelu Dialog. Polská ubytovna jak vyšitá. S Koníkem nostalgicky vzpomínáme na loňské anglické Peterborough. I to vypadalo o chlup lépe. Od příjezdu vidíme samá „kurva“, asi jsou o našem příjezdu dobře informovaní. Máme v autě štěnici, kdo by jim jiný řekl, že jsem děvka prodejná? Hotel samotný je složen z několika stavebních buněk. Dostali jsme pro velký úspěch přiděleny rovnou dvě. No nekupte to.
Stockholm (S) 26.7.2013
Ranní příjezd do centra nedělá žádné potíže. Zbyněk v navigaci přezdívaný Emil říká vše v předstihu a přesně. Benátky severu mě učarovali. Asi nejkrásnější město, které jsme za naší cestu po Skandinávii projeli. Rozkvetlé kytky, historické romantické budovy, lidí tak akorát. I počasí nám vychází na jedničku.
Trajekt, jako obvykle kámen úrazu všech našich výprav. Plavba do finského přístavu Turku trvá 12hodin. Ač jsme nuceně objednali útulnou kajutu v podpalubí, zůstala vpravdě více méně nevyužitá. Vyplouváme na čas. Malebné švédské ostrůvky míjíme závratnou rychlostí. Snaha o překonání mořské nemoci končí u lodního baru. Akční nabídka pivo plus jeger pro mé kumpány a summer beach drink pro mne zní víc než zajímavě. Koštování piva se lehce protáhlo i díky Finovi, existenci, která se na podobných lodích vždy najde. Duchaplný rozhovor končí Jágr is the best. Největší zážitek má zřejmě Pepíno. Cestou na záchod si spletl toaletu s východem a než se nadál, skončil na chodbě. Zabouchlé dveře od kajuty znemožnili návrat zpět. Zábavnou historku se dozvídáme až ráno. Tímto ještě jednou děkujeme tomu panu lodníkovi, jenž nám jej vrátil zpět. Na nás by se totiž nedoklepal. Alkohol v žíle dělal pro spokojené spáče své.
Turku (FIN), Tempere (FIN), Kanghashaki (FIN) a Jämsä (FIN) 27.7.2013
Stoupáme na finskou půdu značně nevyspalí. Ranní budíček nás zastihl uprostřed spánku i v dobrém rozpoložení. To s námi ten kapitán nemohl kroužit ještě chvilku kolem přístavu Turku? Druhé největší finské město nepůsobí nikterak zajímavě. Je sobota ráno a tady chcípl pes. Nikde otevřená kavárna, vlastně ani živáčka. Chatu u Jämsakosky máme domluvenou s příjezdem mezi 18-19hod místního času. Nojo sakra. Zase ty změny času. „Rallye 1000 jezer“ začíná ve středu. Bystré oko čtenáře jistě pochopilo. Neste Oil Rally Finland je náš cíl. Nedaleko Jyväskyly ve vesnici Kanghashaki právě testuje Martin Prokop svou Fiestu WRC. Zvedáme hozené rukavice, od Michala Ernsta (co-pilot Martina). Nabídku pozvání k pozorování mistra při práci mile rádi přijímáme. Skoro nekonečná vzdálenost z Turku k Jyväskyle utíká poměrně rychle. Hlavně pro spící kamarády. Pohybujeme se maximální povolenou rychlostí (80 a 100km/h). Míjíme jezera, lesy, cedule pozor los, ale „lopaťák“ nikde.
Koník se nebojácně dere za volant a tím zachraňuje zbytek posádky před ošklivou ránou. Usnout za volantem tu není nikterak složité. Sirky držící mé víčka otevřená se až povážlivě viklali. Jízda po nezpevněném povrchu má své neopakovatelné kouzlo, dokud Vás nepředjede místní pošťák na Babetě. Levá 3 váže pravá 5 brzda levá 7 za horizontem kope. Navozujeme v autě správnou soutěžáckou atmosféru.
Následovalo několik zasloužených odpočinkových dní na chatě u jezera. Kdy večery trávíme nad mapami rychlostních zkoušek a výběrem míst pro následující dny. Přejezdy mezi jednotlivými zkouškami budou zdlouhavé. Vybíráme proto tak, abychom viděli co nejvíce průjezdů top jezdců přestože se tím ošidíme o neméně zajímavé jezdce ze středu pole a roj mladých divočáků z WRC potěru, tož tedy Academie.
...